Blog post

Šalvěj lékařská (Salvia oficinalis)

Šalvěj lékařská neboli „spása světa“. Bylinka s krásným fialovým květem a oslnivou vůní, která byla našimi předky považována za magickou, protože má skvělé protizánětlivé účinky a zároveň se jedná o přírodní antidepresivum, proto má také pozitivní vliv na dobrou náladu. I když byla některá očekávání jejich účinků v minulosti trochu přemrštěná, tato rostlina se dá skutečně považovat za všelék. V medicíně má široké uplatnění od dob antiky až dodnes. Nové studie dokonce ukazují na možnost jejího využití při léčbě Alzheimerovy choroby.

Šalvěj lékařská je polokeř, který poznáte podle výrazných fialových květů připomínajících hluchavku a typické, velmi intenzivní vůně. Jedná se o bylinu z čeledi hluchavkovitých, která dosahuje výšky od 20 do 70 cm a je zpravidla bohatě rozvětvená. Má velké, podlouhlé listy vejčitého tvaru, které jsou zabarvené do šeda. Lodyhu i listy pokrývají plstnaté chloupky, které starší rostliny s přibývajícími léty ztrácí. Plodem šalvěje jsou tvrdky.

Výskyt šalvěje

Šalvěj se vyskytuje pouze v některých částech Středozemí, nicméně dobře se jí daří na celém jihu Evropy, kde roste divoce i v zahrádkách. K nám se dostala v 9. století a stala se velmi rychle oblíbenou léčivkou a kuchyňskou přísadou. Svojí popularitou v gastronomii dokonce předčila petržel, a to nejen díky své chuti, ale také jako preventivní opatření proti všemožným neduhům. U nás šalvěj zpravidla nezplaňuje, přesto ji najdete v mnoha domácnostech.

Pěstování šalvěje

Šalvěj lékařskou je ideální pěstovat na suchém, slunném stanovišti. Nejlépe se jí daří ve vápnité půdě. Rozmnožovat ji můžete výsevem od dubna do srpna, nebo prostřednictvím několikacentimetrových řízků oddělených z mladých výhonů. Rostlina po 5 letech dřevnatí a ztrácí chloupky chránící ji proti větru a chladu, proto je ideální nahradit ji novou bylinkou.

Sběr šalvěje

U šalvěje sbíráme listy a nať, přičemž nejvhodnější je šalvěj sbírat od května do červena.

Šalvěj obsahuje největší množství léčivých látek těsně před rozkvětem – pro sběr a sušení je tedy ideální květen a červen. Čerstvou ji můžete využívat celoročně, nicméně v zimě její účinky výrazně slábnou, proto se hodí spíše pro dochucení pokrmů.

Pro sběr zvolte suché počasí, ideálně kolem poledne. Sušit můžete na stinném místě s maximální teplotou 35 °C, a to jak natrhané listy v tenké vrstvě na sítu nebo lísce, tak svázanou a zavěšenou šalvějovou nať. Bylinka si i po tomto zpracování zachovává nazelenalou, lehce šedou barvu. Veškeré žluté nebo hnědé listy proto odstraňte. Sušenou šalvěj uchovávejte v uzavřené nádobě, aby neunikly žádné účinné látky.

Herbalista radí:
Šalvějové výhony sbíráme ve výšce asi 10 cm. Poslední sběr výhonů provádějte nejpozději na konci srpna. Poté by si již měla rostlina odpočinout a nabrat sílu na zimní období.

Léčivé účinky šalvěje

Šalvěj lékařská má protizánětlivé a baktericidní účinky, zabraňuje růstu a množení virů a hub. Její využití je skutečně všestranné. Použití šalvěje lékařské doporučujeme především v těchto případech:

  • Nadměrné pocení
  • Průjem a nadýmání
  • Gynekologické potíže jako menstruační bolesti, záněty pohlavního ústrojí nebo záněty močových cest
  • Nežádoucí produkce mléka při odstavení dítěte
  • Záněty dutiny ústní, krvácení dásní (využívá se jako kloktadlo)
  • Pomalé hojení ran a plísňové onemocnění kůže
  • Bolest v krku, angína a jiné nemoci horních cest dýchacích, potíže s vykašláváním
  • Opary
  • Vyčerpání (užívá se květ) a nechutenství
  • Křeče
  • Vysoký krevní tlak
  • Podporuje trávení a je vhodná na dezinfekci trávicího traktu, střev a břišní dutiny
  • Zápach z úst a paradentóza

Šalvěj je výborná jako dezinfekce ústní dutiny, pokud vám vytrhnou zub, na afty nebo zánět dásní. Čaj nebo výluh ze šalvěje můžete použít jako kloktadlo nebo jej požívat vnitřně. Použití šalvěje vám určitě doporučí váš zubní lékař, protože její účinky na ústní dutinu obecně jsou opravdu blahodárné.

Šalvěj lékařská je považována za přírodní antidepresivum. Blahodárně působí na lidskou psychiku, uvolňuje stres, napětí a celkově uklidňuje

Šalvěj je používána v aromaterapii pro svou nezaměnitelnou příjemnou vůni. Používá se jako přísada do esenciálních olejů a koupelí. Masáže z šalvějového oleje mají uvolňující účinky a olej ze šalvěje se používá například na masáž podbřišku při potížích s menstruací.

Šalvěj se velice často používá ve formě tinktury. Tinktura ze šalvěje je nejvhodnější pro výplach ústní dutiny, při zánětech v krku, bolestech zubů nebo na vnější problémy jako jsou odřeniny, oděrky nebo škrábance.

Šalvěj má široké uplatnění také v kosmetice jako součást zubních past, ústní vody, antiperspirantů, šampónů atd. Intenzivní vůně rostliny odpuzuje hmyz, třeba šatního mola.

Nové studie ukazují na možnost využití bylinky pro stimulaci nervové soustavy a posílení paměti. Uvažuje se o ní jako o možném léku na Alzheimerovu chorobu.

Herbalista varuje!
Bylinka je nevhodná na suchý a dráždivý kašel, protože ještě více vysušuje. Šalvěj se navíc nesmí užívat ve velkých dávkách nebo příliš často – obsahuje totiž jedovatý tujon, který může poškodit organizmus. Těhotné ženy by se měly šalvěji zcela vyvarovat.

Recepty ze šalvěje

Tinktura ze šalvěje

Předchozí příspěvek Další příspěvek