Kávovník a mocná síla kávy

Blog post

Jste milovníky kávy stejně jako já? Nahořklý nápoj z pražených tropických semen, původem z Etiopie, konkrétně z oblasti Kaffa, popíjí lidé více jak 1000 let především pro jeho povzbuzující účinky. Co vám ale mohlo uniknout, kávovník v sobě skrývá léčivou sílu a dají se z něho připravit kromě povzbuzujícího nápoje také krémy, oleje nebo peeling.

O kávovníku

Kávovník je vzrůstem menší keř subtropického a tropického pásma, který poznáte podle bílých květů a nápadně červených plodů, takzvaných kávových třešní. Plody (peckovice) jsou zprvu žluté, až po dozrání zčervenají a pod slupkou skrývají dvě semena.

Kávovník je pěstován v hornatých krajinách, vyžaduje vlhké a teplé podnebí s teplotou kolem 18 – 22 °C. V současnosti je pěstován v tzv. kávovém pásu v Asii, Jižní a Střední Americe, Africe, na Arabském poloostrově a v Indonésii. Plané kávové keře dodnes najdeme i na původním území provincie Kaffa.

Rod coffea zahrnuje kolem 50 druhů stromů a keřů, ale pouze tři druhy jsou pěstovány v průmyslovém měřítku – kávovník arabský, kávovník robusta a kávovník liberijský.

Kávovník arabský (Coffea arabica)

Pěstuje se v nadmořské výšce 1000 – 1800 m. n m. a dorůstá výšky 3 metry. Arabica pokrývá 70 % světového trhu s kávou.

Kávovník robusta (Coffea robusta – canephora)

Robusta se pěstuje v nižší nadmořské výšce 500 – 900 m. n. m. Sklízená zrna nedosahují kvality arabica a zrnka jsou menší. Rostlinka je odolnější proti nemocem a škůdcům a obsahuje vyšší obsah kofeinu (3 %). V současnosti tato káva zaujímá cca 25 % světové produkce.

Kávovník liberijský (Coffea liberica)

Pěstuje se v nevýznamném množství a jeho velká, nahořklá zrna se používají pouze do směsí.

Využití a zpracování kávovníku

Pokud jsou kávová zrna využita na přípravu kávy je sběr jedním ze zásadních kroků ovlivňující výslednou chuť. Kávové třešně po sklizni nejsou schopné dozrát, proto je důležité sbírat pouze perfektně zralé kusy a sběr provádět několikrát během sklizně. Káva se zpracovává dvěma způsoby – tradičně k životnímu prostředí šetrnou tzv. suchou metodou, která spočívá v ručním třídění a sušení kávových zrn v tenké vrstvě na slunci. Druhým populárnějším způsobem zpracování kávy je promývání. Tato metoda je náročnější, ale výsledná káva je kvalitnější. Promýváním kávových zrn dojde k odplavení seschlých a nedozrálých plodů. Kvalitní zrna se následně drtí, fermentují, vymývají nebo mechanicky čistí. Po promytí se odstraní slupka s částí dužiny a zrna se suší jako při suché metodě.

Nepražená kávová zrna jsou nazývána kávou zelenou, jejíž účinkům na lidský organismus věnujeme samostatný článek. Pokud se zrna praží, nejčastěji při teplotách kolem 200 °C

Kofein

Kofein je látka se stimulačním účinkem, která je nejpoužívanějším lékem podporující bdělost. Účinky kofeinu pocítíte po 10 minutách po požití, avšak nejvyšší účinek má po 30 až 60 minutách.

Obsah kofeinu se liší dle odrůdy, způsoby zpracování a přípravy. Běžné espresso mívá 40 až 100 miligramů kofeinu, malý šálek překapávané, filtrované kávy 75 až 100 miligramů.

Pokud Vám kofein nedělá dobře, ale přesto chuti kávy neodoláte, jsou řešením takzvané ,,decaf“ kávy bez obsahu kofeinu.

Kofein – mechanismus účinku

Položili jste si někdy otázku, jakým způsobem káva snižuje únavu? Vysvětlení najdeme přímo v našem mozku. V průběhu dne se v těle vyplavuje neurotransmiter adenosin, který je zachycován na specifických mozkových receptorech. Čím více adenosinu se zachytí, tím více se cítíme unaveni. Kofein je velmi podobný molekule adenosinu, proto se dokáže na zmíněné receptory v mozku navázat a přerušit tak tok signálů únavy do mozku. My se pak cítíme méně unavení, ale ne na dlouho. Kofein se v těle rozpadá zhruba 4 hodiny a poté přestává účinkovat. Působením kofeinu se současně vyplavují hormony adrenalin a dopamin, které navozují pocit spokojenosti, štěstí, podporují činnost nervové soustavy, potlačují únavu a zvyšují výkonnost. Nic se ale nemá přehánět. Pokud požijete v krátkém časovém úseku 10 až 20 miligramů kofeiny na kilogram hmotnosti, můžete pocítit nervozitu, svalový třes, podrážděnost, zhoršení spánku a po vysazení i abstinenční příznaky. Dávky nad 150 miligramů mohou být až život ohrožující.

Kávové zrno pod lupou

Kromě kofeinu obsahuje kávové zrno minerály draslík, hořčík, železo a organické kyseliny. Jednou z nich je kyselina linolová, která zabraňuje stárnutí kůže, proto se používá do peelingů, krémů proti vráskám a v boji s celulitidou.

Pozitivní účinky kávy byly pozorovány při konzumaci 2–4 šálků denně.

  • Podporuje tvorbu kolagenu a elastenu
  • Snižuje zadržování vody v organismu
  • Stimuluje nervový systém – oddaluje únavu, zvyšuje koncentraci
  • Zvyšuje srdeční aktivitu – zrychluje tep, uvolňuje hladké svalstvo
  • Stimuluje respirační systém
  • Zlepšuje trávení
  • Zrychluje metabolismus odbourávání tuků
  • Je zdrojem antioxidantů

RECEPTY

Kávový peeling
Kávovými zrnky proti celulitidě

Vyživující maska pro suchou pleť
Kávová kúra proti vráskám

Kávový olej

Co by Vás mohlo zajímat: Článek o zelené kávě – zázrak nebo mýtus?

 

Předchozí příspěvek Další příspěvek
Inline
Inline