Blog post

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)

Rakytník řešetlákový je tajuplnou rostlinou, jejíž latinské jméno by se dalo přeložit jako „zářivý koňský trn“. Už staří Řekové prý jeho tenkými, plstnatými listy krmili koně, aby měli lesklou srst. Větvičky rakytníku zastrčené za okna či dveře zase pomáhaly proti temným kouzlům a zlým duchům. Dnes si ho ceníme především pro jeho léčivé vlastnosti, které má i díky svému vysokému obsahu vitamínů. Keř rakytníku má pro jeho zářivé plody a skvělé úkryty v oblibě i velké množství ptačích druhů.

Rakytník řešetlákový je 2 – 6m vysoký, trnitý keř z čeledi hlošinovitých. Je dvoudomou, větrosnubnou rostlinou, která kvete během března až dubna ještě před vyrašením listů. Obzvláště krásně však vypadá na podzim, když dozrávají jeho sytě oranžové bobule trpké chuti uspořádané do hroznů. Velmi dobře snáší nehostinné podmínky, pro které je skvěle přizpůsoben – díky svým dlouhým a hlubokým kořenům si najde živiny i v té nejchudší půdě, kterou zpevní a navíc obohatí dusíkem. Má střídavé, krátce řapíkaté listy šedé barvy, které na podzim opadávají. Keř navíc jeho listy chrání proti vysychání svou plstnatou rubovou stranou.

Herbalista varuje: Rakytník snáší i velmi slané půdy – dovede pletivy vyloučit nadměrné množství soli. Sklizeň plodů z takových lokalit však není vhodná!

Výskyt rakytníku

Původní domovinou rakytníku řešetlákového je Mongolsko, kde se pěstuje především na stepích. Domovem je ale i v Jižní Evropě, v pohoří Altaj a na Tibetské náhorní plošině ve výšce nad 5000m. Přirozeně se vyskytuje na štěrkových říčních náplavách, pobřežních dunách, v suchých a světlých borových lesích. Do Střední Evropy, kde ho známe především jako ozdobný keř, který zřídka zplaňuje, se rozšířil asi před 17 000 lety. Pro svou skvělou přizpůsobivost drsným podmínkám ho ale najdeme také na pobřeží, v alpských oblastech nebo v drsných Sibiřských mrazivých podmínkách.

Pěstování rakytníku

Rakytník řešetlákový je keřem velmi nenáročným na pěstování. Bez problému snáší suché a chudé půdy. Nesmíme však za to zapomenout dopřát rakytníku dostatečné množství slunce, které miluje a těžko se bez něj obejde. Také proto bychom neměli v blízkosti tohoto keře do vzdálenosti 3 – 4 m vysazovat jiné světlomilné rostliny. Rakytník můžeme vysadit i v místech, kde potřebujeme zpevnit půdu a to díky jeho rozsáhlému kořenovému systému. Protože se jedná o rostlinu dvoudomou, je třeba vhodně vysadit samčí a samičí rostlinu – ideálně tak, aby mohlo dojít po směru větru k dostatečnému opylení. Rakytník kvete v dubnu a květnu. Na opylení 9 samičích rostlin by měla postačit 1 samčí. Keř není příliš náchylný na škůdce.

Sběr rakytníku

Sklizeň rakytníku provádíme v době od srpna do října, kdy plody začínají zrát. Bobule se sklízí, pokud jsou sytě oranžové barvy, chutnají čerstvou nakyslou chutí a jsou tvrdé. Přezrálé plody žluklé chuti už nejsou pro sklizeň vhodné a přenecháme je raději ptákům. Sklizeň bobulí může být díky trnům keře i velmi nepříjemná – proto si jí můžeme usnadnit ostříháním postranních větviček a uchovat je v ledničce k pozdějšímu snadnějšímu odběru. Ideální je zpracovat rakytník ihned po sklizni, dá se však i úspěšně sušit nebo zmrazit. Sušíme na teplém místě, rozložený v jedné vrstvě. Po sušení však vyřadíme nahnědlé a poškozené plody, jinak můžeme rakytník skladovat celou zimu. Z rakytníku sklízíme pouze plody, listy ani kůra nejsou ke sklizni vhodné.

Herbalista radí: Plody rakytníku obsahují za deštivých dnů mnohem méně vitamínů.

Léčivé účinky rakytníku

Rakytník řešetlákový je jedním slovem prostě zdraví samo. Obsahuje ve svých plodech i listech obrovské množství vitamínu C. Nechybí ale ani další, jako vitamín A, E a další vitamíny rozpustné ve vodě i v tucích. Zvláště ceněný je rakytníkový olej, který se získává z dužin i semen. Rakytník blahodárně působí na obranyschopnost organismu, pokožku i rakovinné bujení. Je jedinou rostlinou, která obsahuje olej nejen v semenech, ale i v dužině. Právě rakytníkový olej je pravým pokladem pro pokožku při vnějším i vnitřním použití – působí na ní antisepticky a protizánětlivě, mírní podráždění, zpomaluje tvorbu vrásek a chrání před slunečním zářením, urychluje hojivé procesy a dovede předejít tvorbě jizev.  Rakytník se také doporučuje jako doplňková léčba před ozařováním při rakovině hrtanu – několikrát denně se užívají 3 kapky oleje z dužiny.

Rakytník se doporučuje užívat například v případě těchto problémů:

  • Snížená obranyschopnost organismu
  • Prevence jizev
  • Vrásky
  • Lupénka
  • Nedostatek vitamínu C
  • Chronická infekční onemocnění
  • Prevence onemocnění srdce a oběhového systému
  • Antioxidant
  • Lupénka
  • Choroby sliznice, genitálií
  • Rozpouštění hlenů
  • Rekonvalescence a slabosti
  • Katary
  • Ekzémy
  • Jarní únava
  • Regenerace kůže a sliznic
  • Tlumení bolesti
  • Pomoc při popáleninách a omrzlinách, ránách, zapařeninách
  • Vypadávání vlasů
  • Akné a vředy – také žaludeční
  • Regulace krevního oběhu
  • Stimulace činnosti slinivky, jater
  • Zácpa
  • Zvýšení tělesné a duševní výkonnosti
  • Kožní onemocnění
  • Infekční onemocnění

Herbalista radí: Šťáva z rakytníku by neměla být delší dobu vystavena vzduchu, ani nebýt v kontaktu s kovy. Zpracovávat bychom ho měli vždy pouze na nižší teplotu.

Rakytník v kuchyni

Z plodů rakytníku můžete připravit skvělé sirupy, kompoty, džemy, ale i skvělé zdravé pyré nebo indické lassi.

Rakytníkové pyré

Bobule rakytníku
Med
Vanilkový cukr

Čerstvé bobule rakytníku ihned po sklizni pečlivě propasírujte sítem na jemnou hmotu. Přidejte na dochucení trochu medu a vanilkového cukru. Vzniklé pyré je velmi zdravé, osvěžující a plné vitamínů. Hodí se například přidat do čaje. Směs skladujte nejlépe v menších dávkách v chladničce.

Indické lassi s rakytníkem

1 šálek jogurtu
1 šálek vody
3 polévkové lžíce rakytníkového sirupu
1 polévková lžíce medu

Metlou na sníh důkladně promícháme vodu a jogurt a vyšleháme na sníh. Poté přidáme zbytek ingrediencí a dobře vychlazené můžeme podávat.

Recepty z rakytníku

Rakytníkový olej

4.9/5 - (32 votes)
Předchozí příspěvek Další příspěvek