Blog post

Kopřiva dvoudomá (Utrica dioica L.)

Kopřiva dvoudomá je bylina, kterou zná většina lidí spíše jako vytrvalý plevel, kterého se jde jen těžko zbavit. „Žahavka“ nebo „žihlava“, jak se této rostlině často přezdívá, je však velmi ceněnou a zdraví prospěšnou bylinou. Traduje se dokonce, že italská hraběnka Caterina Sforza používala v 15. století kopřivu jako afrodisiakum pro své milence – směs nadrcených semen kopřivy smíchala s pepřem a medem a přidala do vína. Pomocí kopřivy jste podle starých záznamů mohli dříve zjistit také to, zda je v bezduchém člověku stále ještě život – pokud jste mu položili na tvář, rameno nebo nohu kopřivu a naskočily mu typické puchýřky, bylo to v pořádku. Možná právě odtud pramení úsloví, že komu vyskáčou po požahání kopřivou na kůži puchýřky, je zdravý a nemá revma.

Pálí a není to pepř, pálí a není to oheň, štípe a není to vosa – co je to? Popis kopřivy dvoudomé je každému jistě velice dobře známý. Je typická především svými řapíkatými listy, které jsou po svém okraji pilovité, má čtyřhrannou lodyhu a může dorůstat místy výšky až 1,5m. Kopřiva dvoudomá kvete drobnými květenstvími zelené barvy – samčí a samičí květy jsou odděleny na dvou různých rostlinách, díky čemuž získala tato kopřiva i své druhové jméno. Nejvíc příznačné jsou však pro kopřivu všudypřítomné žahavé a velmi křehké, křemičité chloupky. Po dotyku a jejich odlomení působí v nich obsažená kyselina mravenčí nepříjemné podráždění kůže v podobě malých puchýřků, které však brzy mizí. Kopřiva má plazivý, velmi vytrvalý oddenek, díky kterému tvoří souvislé porosty. Jejím plodem je šedožlutá vejčitá nažka.

Výskyt kopřivy

Kopřiva dvoudomá je velmi rozšířenou rostlinou – k nalezení je po celé Evropě od mírného pásma až po Sibiř, zavlečena však byla i do Ameriky a Afriky. Vyskytuje se především na dusíkatých půdách a stinných stanovištích s vyšší vlhkostí. Díky hnojení dusíkatými hnojivy se kopřiva často nachází v blízkosti lidských obydlí. Najdeme jí téměř u každé cesty a plotu, v lesích, lukách, v křovinách, na rumištích i mezích. Jejím původním domovem jsou však lužní lesy.

Pěstování kopřivy

Kopřiva dvoudomá je známá pro svou vytrvalost jako plevel, se kterým se často potýkáme na zahradách. Díky nezdolnému oddenku, kterým se množí, se jí v záhonech zbavujeme přírodní cestou mnohdy velmi těžko, tvoří souvislé porosty. Kopřiva kvete od června do září.

Sběr kopřivy

Kopřivu dvoudomou sbíráme na neznečištěných lokalitách. Používáme především zdravé a mladé rostliny s výškou 20cm. Z byliny využíváme hlavně nadzemní části, které sbíráme zpravidla od jara do léta, kdy obsahují nejvíce vitamínů. Pro sběr listů je nejvhodnějším obdobím duben až srpen. Mladou celou nať a vršky rostlin odebíráme vždy před kvetením v dubnu až květnu. Lze však ojediněle využít i kořeny, které sklízíme v únoru až dubnu. Kopřivové natě a listy bychom měli sbírat nejlépe ráno.

Kopřivu sušíme rychle, na dobře větraném a zastíněném místě, aby listy zůstaly zelené. Při sušení v sušičce by teplota vzduchu neměla přesáhnout 50°C. Pokud nám i přesto některé listy zčernají, vyhodíme je. Uchováváme pouze celé, nerozdrobené listy (lodyha ani květy nejsou k sušení vhodné).

Herbalista radí: Vzhledem k žahavosti celé rostliny je vhodné použít pro manipulaci silné rukavice. Po usušení rostliny nebo tepelné úpravě již chloupky nežahají.

Léčivé účinky kopřivy

Kopřiva dvoudomá má velmi širokospektrální blahodárné účinky – posiluje krevní oběh, snižuje hladinu cukru v krvi, posiluje organismus, je močopudná a dokonce podporuje tvorbu mateřského mléka, kopřivový čaj pročišťuje krev. Kopřiva obsahuje vitamíny, minerály a železo, třísloviny, kyselinu křemičitou, slizovité látky, sloučeniny vápníku, draslíku, železa a sodíku. Je velmi výživná, močopudná a má hořkou chuť. Z mladých kopřiv se připravují jarní očistné kúry, velmi známá je i pro svůj vliv na kvalitu vlasů – zvyšuje jejich lesk a snižuje jejich vypadávání. Kopřivu lze na všechny neduhy použít vnitřně i zevně, například v podobě čajů, obkladů, koupelí nebo masáží.

Kopřivu se doporučuje užívat například v případě těchto problémů:

  • Zahlenění
  • Úprava krve a krvetvorby – chudokrevnost
  • Revmatismus
  • Kašel
  • Astma
  • Bolesti hlavy (některé z nich)
  • Zastavení krvácení
  • Urychlení hojení ran
  • Kožní onemocnění (lupénka)
  • Otoky
  • Zánětlivá onemocnění
  • Cukrovka
  • Jaterní a žlučníkové choroby
  • Chřipkové viry
  • Podpora metabolismu
  • Zmírnění průjmu
  • Nadýmání
  • Močové a ledvinové kameny
  • Čištění krve
  • Podpora tvorby mateřského mléka
  • Dna
  • Artritida
  • Ekzémy
  • Lupy
  • Imunita

Kopřivová koupel na vlasy
100g suchých listů
1 lžíce octa
1 l vody

Listy povaříme ve vodě s octem a scedíme. Odvar naneseme na vlasy, neoplachujeme a necháme působit. Touto kopřivovou vlasovou koupelí docílíme lesklých vlasů a zmírníme jejich vypadávání.

Kopřivový přeliv a vlasové tonikum
Omytou hrst kopřiv v hrnci zcela ponoříme do vody, přikryjeme pokličkou a 15 minut pomalu vaříme. Přecedíme, necháme vychladnout a přelijeme do uzavíratelné lahve. Tonikum aplikujeme vždy na umyté vlasy, obden jím pravidelně masírujeme také pokožku hlavy. Už za dva týdny se budou vlasy krásně a zdravě lesknout.

Kopřivová jarní šťáva k pročištění krve
40 mladých kopřivových stonků (asi 20cm dlouhých)
1,5l vody
4 bio citrony
1,5kg pískového cukru

Jeden z citronů omyjeme a nakrájíme na kolečka, přidáme ke kopřivovým stonkům a svaříme v horké vodě. Necháme vychladnout, přecedíme a povaříme s 1,5kg pískového cukru cca 5 minut. Na závěr varu přidáme šťávu ze zbylých 3 citronů. Ještě horký sirup nalijeme do čistých suchých lahví, které obrátíme dnem vzhůru. Pro účinnou jarní kúru užíváme po dobu 1 měsíce 4 polévkové lžíce denně.

Kopřiva v kuchyni

Kopřivu dvoudomou můžeme použít v celé řadě receptů. V kuchyni vždy používáme spařené nebo tepelně upravené listy, které přidáváme do nádivek, polévek, bramboráků nebo je připravíme na špenát.  

Bramborové placky s kopřivami

6 vařených brambor
2 syrové brambory
2 vejce
200g hladké mouky
4 stroužky česneku
1 lžíce majoránky
4 lžíce sekaných mladých kopřiv
sůl
tuk na pečení

Očištěné syrové a vařené brambory na struhadle nastrouháme najemno. Přidáme česnek utřený se solí, vejce, mouku, majoránku a kopřivy a důkladně promícháme, podle chuti dosolíme. Pokud je hmota příliš hustá, přidáme trochu mléka – výsledné těsto by mělo být řidší. Připravíme si rozpálenou, tukem vymazanou pánev a vlijeme těsto. Opečeme z obou stran do zlatova.

Výživný salát z kopřivy
Smícháme 5 dílů natě kopřivy, přidáme 3 díly listů kopru a 2 díly řeřichové natě.

Povzbuzující polévka z kopřivy

2 brambory
2 hrsti mladých lístků kopřivy

Brambory povaříme v 0,5l osolené vody a přidáme kopřivy. Společně povaříme maximálně minutu
a poté rozmixujeme. Můžeme dochutit solí nebo pepřem, podáváme s česnekovými krutony.

Herbalista varuje: Polévka může způsobit nespavost, nedoporučuje se jí nabízet k večeři dětem a starším osobám.

Velikonoční nádivka s kopřivami
10 vajec
10 rohlíků
2 stroužky česneku
0,5kg uzeného masa
0,5kg vepřového masa
1 – 2 hrsti mladých kopřiv
Sádlo
Strouhanka
Sůl, pepř

Obě masa uvaříme v osolené vodě do měkka a nakrájíme na kostičky. Přidáme pokrájené rohlíky na malé kousky, prolisovaný česnek a zalijeme vývarem z masa. Přimícháme kopřivy a žloutky, z bílků vyšleháme sníh a lehce vmícháme do směsi. Dochutíme solí a pepřem a vlijeme do pekáčku vymazaného sádlem a vysypaného strouhankou. Pečeme pomalu ve vyhřáté troubě dozlatova.

Předchozí příspěvek Další příspěvek
Inline
Inline